Osvětim: Velký útěk

Pravdivý a strhující příběh Rudolfa Vrby a Alfreda Wetzlera, hrdinů, kteří v roce 1944 unikli z koncentračního tábora a řekli světu o nacistických zvěrstvech… Osvětim, největší z Hitlerových koncentračních táborů, komplex obehnaný ostnatým drátem sloužící k hrůznému účelu. K uvěznění a tajné likvidaci evropských Židů. Během roku 1944 bylo v Osvětimi denně zavražděno téměř dvanáct tisíc Židů. O genocidě, která tam probíhala, neměl svět nejmenší tušení. Osvětim se nachází na jihu Polska, šedesát kilometrů od Krakova. Koncentrační tábor vznikl roku 1940 za účelem věznění a popravování komunistů, válečných zajatců, spisovatelů, Romů, homosexuálů a intelektuálů. V roce 1941 byla čtyři kilometry od hlavního areálu zahájena výstavba dalšího tábora nazvaného Osvětim-Březinka, určeného především pro Židy. Každý měsíc sem ze zemí okupovaných nacistickým Německem přivážely vlaky desítky tisíc Židů, kteří netušili, co je čeká. Nacisté prezentovali deportace jako přesídlování. Tvrdili, že Židy odvážejí na práce jinam, nebo že je přesídlují. Židé z Polska, Československa a mnoha dalších zemí cestovali celé dny v dobytčích vagónech bez jídla a vody. Když přijeli do Osvětimi, byli vyčerpaní, zmatení a nevěděli, kde jsou.