Krev boha slunce

Připlul do Nového světa, aby se zmocnil bájného pokladu Inků. Pro Indiány to byla krev Boha Slunce, pro hrabivého conquistadora pohádkové hromady zlata.

V roce 1532 vyplula hrstka španělských dobyvatelů do neprobádaných končin Jižní Ameriky, aby hledali zlato a slávu. Jejich vůdce, Francisco Pizarro, snil o objevení bájného pokladu vládců říše Inků. Doufal, že objeví své El Dorado, legendární zemi plnou zlata, kde zbohatne tak, že to předčí jeho nejbujnější fantazie. V očích Španělů byla indiánská říše primitivní civilizací – ale ve skutečnosti tu dávno před jejich příchodem vzkvétalo několik vyspělých kultur. Zlato tady bylo vždy považováno za posvátné. Nazývali je krví Boha Slunce, nebylo předmětem obchodu, protože sloužilo výhradně náboženským účelům. Když se Pizarro ocitl před sídlem krále Atahualpy, tušil, že je u cíle své cesty.